[Vvod]

(Těla v prašine, duša v mašine)
Synu, synu moj (Těla v prašine, duša v mašine)
Vidě me, vidě me, a (Těla v prašine, duša v mašine, těla v prašine, duša v mašine)
Vsě jesm uredila, tolko dobry obrazy vybrala
Zatěgaju vsě, oni děljut moj avatar
I děljut vsě takovy kako ja, žádny rozděl – blaznovstvo, tolko poględni
I tak, to
Budu tu, synu, ako mene věc ne budet

[Strofa 1]

A budu, synu
Postavjat mene na komodu
I vključi, da i ja govorim s vami kogda budete obědati vměsto
A obědajte vměsto – to jest dobro
I vključi i mene, da dadam mudry sovět
Da videt moji pravnuky, prapravnuky, praprapravnuky
Kto byla jich baba, da budu tu s vami ešče (Ne jesm li ja krasna?)
I ešče, i ešče, synu
(Treba mene stvoriti ešče sto razov) Navěky (Da byh jesm ešče)

[Strofa 2]

Vidě me, vidě me, ne jesm li ja krasna?
Treba mene stvoriti ešče sto razov, da byh jesm ešče
Člověk věc ne jest to, čto bil
Věc ne jest to, synu moj
I věčnost věc ne jest to, čto byla
Rozširena věčnost, synu moj

[Strofa 3]

Ne odděljaj mene, synu, ne odděljaj
Vključi mene, synu, da budu s vami
Da napomenu na čas, da skazam vam čto jest boli
Sladost i bol
Pleasure and pain (Sladost i bol, moj synu)
Plaisir et douleur, mon fils (Sladost i bol, moj synu)
I tako
To budučny svět rodža novy jezyk, ja o tom ničto ne znam
Ja to ničto ne razuměju, čto ja mogu tebě naučiti?
(Pleasure and pain, my son)
(Freude und Schmerz, mein Sohn) (Sladost i bol, moj synu)
(Pleasure and pain, my son)
(Freude und Schmerz, mein Sohn)

[Strofa 5]

Eh, ja jesm tolko skup bukov, skup bukov, prosto tako
Pročitano-začteno, skup bukov, ničto věc
Tak lěhko – v čipy vlito, iz čipov stvoreno
Vo čto ja se obratila, ako byh viděla mene moja milaja mati
Ne byh mati hotěla to divo, ni boli, ni ran, ni toplogo dýchanja

[Konec]

Isključi, pozabudži
(Ne věc mene, ne věc „ja“, ne věc „das ich“, ne věc „moi“)
(Ne věc mene, ne věc „ja“, ne věc „ja“)
(Ne věc mene, ne věc „das ich“, ne věc „moi“)
(Ne věc mene, ne věc „ja“, ne věc „ja“)
Čekaju te tamo, gdě imena ne sut
(Ne věc mene, ne věc „das ich“, ne věc „moi“)
(Ne věc mene, ne věc „ja“, ne věc „ja“)
I pust ne bude, pust ne bude
(Ne věc mene, ne věc „das ich“, ne věc „moi“)
(Ne věc mene, ne věc „ja“, ne věc „ja“)
Ni jedno slovo, ni jeden cvětok
(Ne věc mene, ne věc „das ich“, ne věc „moi“)
(Ne věc mene, ne věc „ja“, ne věc „ja“)
Oni ne budut znati, kde jesm, i pust ne znajut
(Ne věc mene) Ne věc ja, ne věc ja